#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Ze života právníka v Komoře – díl čtyřicátý, děkovný


Published in: Čas. čes. lék., 94, 2022, č. 10, s. 5

V srpnu jsme s panem prezidentem na Ministerstvu zdravotnictví jednali spolu s desítkami zástupců dalších dotčených organizací o nové podobě cenového předpisu regulujícího ceny léčivých přípravků (a potravin pro zvláštní lékařské účely). Toho předpisu, který upravuje také obchodní přirážku, tříměsíční doprodeje a taxu laborum. Další kolo jednání se mělo odehrát v září a mělo se na něm probrat to, na čem se v srpnu nepodařilo nalézt shodu.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK

V září se jednání konalo, ale všechno, skoro všechno, bylo jinak. Z ministerstva mezitím přišel návrh úhradové vyhlášky pro rok 2023. Měl vycházet ze závěrů dohodovacího řízení ukončeného na jaře. Jenže nakonec nevyšel, protože dohody z jara jsou životné i na podzim jen v ospalých dobách. A ono se nespí. Zjednodušeně řečeno proto ministerstvo místo dohodnutého 4 % navýšení úhrad přistoupilo k navýšení 8 %. To přirozeně posunulo optiku zdravotních pojišťoven, s níž dosud nahlížely na útraty vyvolané novým cenovým předpisem. Notně ubraly ze vstřícnosti, jež ani tak nebyla obzvláště vysoká. Spravedlivě nutno přiznat, že i přes to souhlasily s některými drobnějšími pozitivními úpravami úhrad individuálně připravovaných léčivých přípravků. Tou nejvýznamnější z nich je sjednocení dosavadních rozdílných přirážek 25 % a 15 % pro různé položky započítávané do ceny IPLP na jednotných 25 %.

Úhradová vyhláška je pro lékárenskou péči důležitá, protože od 1. 1. 2015 je v její každoroční podobě stanovena úhrada signálního výkonu č. 09552. Původně v § 17, od roku 2019 v § 19. V letech 2015 a 2016 šlo o 12 Kč, 2017 a 2018 o 13 Kč, 2019 o 14 Kč, 2020 15 Kč a ve druhém pololetí kvůli covidu 19 Kč, 2021 16 Kč a 2022 18 Kč. Do konce prvního pololetí 2019 byla úhrada omezována počtem receptů z předchozího období. Z dohodovacího řízení z letošního jara vyplynula pro příští rok úhrada 19 Kč. Ačkoliv se ostatní segmenty těšily 4% navýšení úhrad, u lékáren je na první pohled patrné, že zvýšení úhrady signálního výkonu o 1 korunu nemůže navýšit úhrady stejně jako v jiných segmentech. Proč? Protože zdravotní pojišťovny tvrdí, že prostřednictvím signálního výkonu toto navýšení nelze poskytnout, když drtivá většina úhrad neplyne z něj, ale z vydaných hrazených léčivých přípravků. Jenže, jak víme, úhrady z léčivých přípravků nikdo nenavýší, když jsou svázané s jejich cenou, která dlouhodobě klesá. Takže když nyní Ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že místo dohodnutých 4 % navýší v nové vyhlášce úhrady o 8 %, mohli bychom při stávajícím modelu vnímání navyšování úhrad lékárnám očekávat, že je-li 4% navýšení úhrada signálního výkonu zvýšena o korunu, pak bude při 8% navýšení zvýšena o koruny dvě. Tedy namísto dohodnutých 19 Kč na 20 Kč. V návrhu vyhlášky se ale objevilo jiné číslo – 24 Kč. Jak je to možné?

Komora na výše zmíněnou nespravedlnost způsobenou při navyšování úhrad přihlížením k úhradám za vydané léčivé přípravky, které se ale nezvyšují, a dokonce stále klesají, upozorňovala již dlouho. Až nyní přihlédlo současné vedení ministerstva k opětovnému vysvětlování prezidenta Komory a poprvé, takřka revolučně, navýšilo signální výkon více než dosud. Dílem proto, aby byla alespoň částečně napravena vadná konstrukce navyšování úhrady výkonu, a dílem proto, že inflace a prudké zvyšování cen energií si žádají více než zvyšování obvyklé v „mírových“ dobách. Budiž za to Ministerstvu zdravotnictví dík a budiž dík i zdravotním pojišťovnám, že to strpí. Je pochopitelné, že se zejména v dnešní době brání čemukoliv, co navýší jejich nákladovou stránku, ale zrovna u lékáren se dřívější klidné a bohaté časy prohospodařily zbytečným odmítáním jejich nároků, že je třeba to dohánět nyní.

K cenovému předpisu ještě jedna poznámka – více než kdykoliv dříve je jasné, že je nutné zajistit, že z obchodní přirážky, kterou mají lékárny společnou s distributory, si právě distributoři nebudou moci přisvojit libovolnou část. Dnes mohou a lékárny proti tomu nemají žádnou účinnou obranu. I distributorům stoupají náklady a pochopitelně i oni žádají navýšení svého příjmu, zvláště, když je také cenově regulován. Nemůže ale jít o navýšení na úkor lékáren. Proto doufejme, že se podaří do cenového předpisu zastropování distribuční přirážky prosadit.

Září nebylo jen o cenovém předpisu a úhradové vyhlášce. Hodně úsilí věnoval viceprezident komory a Mágové zprovoznění elektronické evidence opiátů, z níž se podle průběžných ohlasů postupně stává spíše černá můra. Příští měsíce ukáží. S kolegou Doležalem jsme se řadu dní pokoušeli proniknout do zákoutí nové právní úpravy jednorázových plastových výrobků a jejích dopadů na lékárny, čehož proces nebyl ukončen a budeme muset pátrat dál. V Praze proběhlo setkání předsedů OSL z celé republiky. Představenstvo se mj. zabývalo nouzovým výdejem nebo případnou zdravotnickou dokumentací v lékárně, které ji díky výjimce v zákoně o zdravotních službách nemusí vést.

Jednání představenstva se konalo 16. září. Jindra Šmíd na něm nebyl, omluvil se. Stejně na tom srpnovém. 12. července byl naposled. Ani v srpnu, ani v září jsem netušil, že to naposled je absolutní. Jeho poslední otočení ve dveřích, zamávání: „Ahoj příště!“ mám vyryto v paměti. Nehodí se vtipkovat, on by ale vtipkoval. I teď, o své smrti. Rozesmával nás k slzám a v slzách nás zanechal.


Labels
Pharmacy Clinical pharmacology Pharmaceutical assistant

Article was published in

Journal of Czech Pharmacists

Issue 10

2022 Issue 10
Popular this week
Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#