#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

světové dny zdraví prosinec


Published in: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 11, s. 34

Overview

V měsíci prosinci si připomínáme ze světových dnů sponzorovaných WHO Světový den boje proti AIDS a Mezinárodní den lidských práv, ze světových dnů podporovaných WHO Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. Se zdravím souvisejí i další dny, například Světový den alergie, Mezinárodní den lidské ­solidarity, Mezinárodní den dobrovolníků, Mezinárodní den migrantů, Mezinárodní den všeobecného zdravotního pokrytí, Den solidarity s pacienty.

Světový den polykání (World Swallowing Day, WSD)

Zrod Světového dne polykání se pojí se jménem profesora Mohameda Farahata z Univerzity krále Sauda (King Saud University) v Rijádu v Saúdské Arábii a datem 12. prosinec 2011. Evropská společnost pro poruchy polykání (European Society for Swallowing Disorders, ESSD) začala pořádat Den dysfagie rovněž v roce 2011, a to pilotním průzkumem o screeningu a hodnocením orofaryngeální dysfagie. Dr. Farahat byl přitom inspirován organizováním každoročního Světového dne hlasu (World Voice Day, WVD).

WVD vznikl v Brazílii, kde byl v roce 1999 vyhlášen Národní den hlasu jako reakce na zvýšený výskyt rakoviny hrtanu u tamního obyvatelstva. První Světový den hlasu se konal v roce 2003.

V některých zemích jsou organizovány národní Dny povědomí o polykání (Swallowing Awareness Day, SWD). Například v Austrálii byl zaveden v roce 2016 a je připomínán vždy v březnu. Bývá vyhlašováno téma – Polykání je nestárnoucí! (2018), nebo hlavní téma – Dysfagie. Těžko polykatelná diagnóza! a vedlejší téma – Co se to nazývá dysfagií? (2019 a 2020). Dále například ve Velké Británii (i zde se první SWD uskutečnil v roce 2016), kde se pořádá rovněž v březnu a od roku 2019, tehdy jako Den povědomí o dysfagii (Dysphagia Awareness Day), probíhá tato kampaň uprostřed Týdne výživy a hydratace Národní zdravotní služby (Nutrition and Hydration Week, National Health Service). V jiných zemích si připomínají Měsíc povědomí o dysfagii (Dysphagia Awareness Month) v červnu (USA). Z uvedených aktivit je nejstarší, Kongresem byla schválena od roku 2008.

Smyslem WSD je zvyšovat znalosti o normálním polykání a poruchách polykání, jejich příčinách, o možnostech včasné diagnostiky, komplikacích a zvládání těchto poruch prostřednictvím celosvětové osvětové kampaně zaměřené na zdravotnické pracovníky i veřejnost.

Polykání je důležité pro zajištění stravování a příjmu tekutin. Samotné polykání má tři fáze, a to ústní, hltanovou a jícnovou. Strava a tekutiny se dostávají z ústní dutiny přes jícen až do žaludku. Problém nebo bolest související s polykáním může nastat v jakékoli části a z různých příčin. Důvodem může být překážka, neurologické postižení nebo jiné onemocnění.

Některá fakta:

- počet polknutí za den – 700–900krát,

- asi třikrát za hodinu během spánku,

- jednou za minutu, jste-li vzhůru,

- počet svalů zapojených do polykání – 26,

- objem slin vyprodukovaných za den – 1,5 l.

Porucha polykání (dysfagie, slovo sestávající z řecké předpony dys- mající význam potíž, porucha, a řeckého phagein, ve významu jíst) se projevuje u:

- 65 % pacientů po cévní mozkové příhodě,

- 95 % pacientů s onemocněním motorického neuronu (např. amyotrofická laterální skleróza),

- 76 % pacientů s rakovinou hlavy a krku.

Dysfagie je stav, při kterém je obtížný průchod pevných látek nebo tekutin z úst do žaludku.

Příznaky dysfagie:

- kašel během jedení anebo po najedení,

- obtíže s polykáním tuhé stravy,

- zabíhání tekutin,

- pocit cizího tělesa v krku.

Existuje více možných příčin dysfagie, ať již z důvodu nemoci nebo úrazu. Mezi běžné příčiny dysfagie patří:

- cévní mozková příhoda,

- amyotrofická laterální skleróza nebo roztroušená skleróza,

- gastroezofageální refluxní choroba,

- chirurgické zákroky na hlavě a krku,

- stárnutí,

- Parkinsonova choroba,

- struktura nebo spazmus jícnu,

- sklerodermie,

- nádorová onemocnění, léčba ozařováním,

- cizí předmět.

Vzhledem k tomu, že problémy s polykáním mohou být škodlivé i smrtelné, doporučuje se včas vyhledat lékařskou péči, aby mohly být správně diagnostikovány a léčeny. Nejen při existenci dysfagie nutno dbát na správné užívání tablet a tobolek.

Jak užívat tablety („Pop-bottle method”):

- většina tablet by se měla polykat celá (ne­drtit, nekousat – pokud to není uve­deno v Souhrnu údajů o přípravku, SPC) a zapít sklenicí vody (doporučuje se neperlivá voda), v množství alespoň 200 ml,

- nalačno = nejméně dvě hodiny po jídle a nejméně půl hodiny až hodinu před dalším jídlem,

- při použití láhve položte tabletu na jazyk, rty pevně obejměte láhev,

- sacím pohybem polkněte vodu společně s tabletou,

- vyvarujte se polykání vzduchu,

- hlava je v záklonu.

Jak užívat tobolky („Lean-forward technique“):

- tobolku vložte na jazyk (užívají rovněž vcelku, nerozkousávat je, nedrtit je, neporušovat jejich obal, nevysypávat jejich obsah, pokud to není uvedeno v SPC),

- následně vezměte střední doušek vody, ale ještě jej nepolkněte,

- nakloňte hlavu dopředu, bradu mírně k hrudi,

- spolkněte tobolku a vodu s hlavou skloněnou dopředu,

- hlava je v předklonu.

Dysfagie je medicínský termín pro symptom spočívající v potížích při polykání. V Mezinárodní klasifikaci nemocí a souvisejících zdravotních problémů (MKN-10) je zařazena mezi Příznaky a znaky týkající se trávicí soustavy a břicha a označena kódem R13. Tato porucha polykání je charakterizována relativně vysokou prevalencí a významným klinickým a zdravotně ekonomickým zatížením.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.


Labels
Pharmacy Clinical pharmacology Pharmaceutical assistant

Article was published in

Journal of Czech Pharmacists

Issue 11

2020 Issue 11
Popular this week
Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#