#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Co určitě stojí za přečtení...


Published in: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 12, s. 31

Novák, T.: Depresivní porucha po cévní mozkové příhodě

Neurologie pro praxi č.5/2019

I když se incidence a mortalita na cévní mozkovou příhodu (CMP) výrazně snížila, vyskytuje se u třetiny pacientů po CMP klinicky významná deprese (poststroke depression, PSD). Riziko vzniku PSD je u pacientů po CMP trojnásobné. Pro diagnostiku existuje specifický dotazník s devíti otázkami na problémy vyskytující se u pacienta v posledních dvou týdnech. Důležité je po diagnóze zahájit včas léčebnou intervenci. Děje se buď psychosociální léčbou, nebo psychofarmaky.

V akutní léčbě deprese se uplatňují tricyklická antidepresiva (nortriptylin, doxepin), SSRI (citalopram, fluoxetin, paroxetin a sertralin), dále reboxetin a trazodon. U SSRI byl zaznamenán ve studiích jen malý rozdíl v účinnosti oproti placebu. Antidepresiva se dále využívají v prevenci PSD u dosud nedepresivních pacientů. Ve studiích byla použita tato léčiva: fluoxetin 10–40 mg denně, escitalopram 5–10 mg denně, sertralin 50 mg denně, mianserin 60 mg denně, mirtazapin 30 mg denně, milnacipran 100 mg denně a nortiptylin 25–100 mg denně. Souhrn výsledků vykazuje významný pokles výskytu PSD v léčené skupině oproti placebu. U SSRI dále zmírňují i kognitivní a motorický deficit a zlepšují celkové fungování nemocných. Obvyklá délka podávání SSRI je 6–12 měsíců po CMP. Novou léčebnou možností u PSD skýtá multimodální antidepresivum vortioxetin, který na rozdíl od některých předešlých léčiv nezvyšuje výskyt krvácivých příhod.

Zvěřová, M.: Novinky v gerontopsychiatrii

Psychiatrie pro praxi č.3/2019

Psychiatrie ve vyšším věku se zabývá podobnými nemocemi jako ve věku středním, jen výrazně vyšší zastoupení mají organicky podmíněné poruchy. Příčinou bývají somatické obtíže ale i psychosociální okolnosti – ztráta partnera, sociální izolace, snížení sociálního a finančního statutu. Dosti často jsou problémy zapříčiněny i nevhodnou kombinací léčiv. Častým syndromem seniorů je delirium. Jeho účinná léčba je zatím nevyřešena, důraz je kladen na prevenci. Nejčastějšími psychickými poruchami seniorů jsou demence a mírné kognitivní poruchy. V roce 2050 se odhaduje počet nemocných s demencí ve světě na 252 milionů. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova choroba (60–70 %). Výzkum probíhá již 30 let, ale etiopatogeneze choroby není dosud známa. Existuje několik hypotéz:

  1. Infekce – nedávno bylo zjištěno, že mozek není sterilní, ale jsou v něm přítomny latentní bakterie, které se mohou aktivovat věkem, stresem, snížením imunity.
  2. Zánět – aktivuje se amyloidogeneze, neví se, zda zánět je prvotní příčinou nebo až následkem jiných působků.
  3. Stres – hledají se vztahy mezi stresem a počátkem demence.
  4. Body mass index (BMI) – Velké britská studie potvrdila vyšší BMI jako protektivní faktor. Z dostupných dat vyplývá, že nižší BMI ve vyšším věku je u zdravých jedinců spojen s vyšším ukládáním Aβ.

Nejvíce léčiv ve výzkumu je zaměřeno na ovlivnění β-amyloidu, na monoklonální protilátky proti Aβ a inhibitory β-sekretáz, nové inhibitory cholinesteráz, monoaminoxidáz, antioxidanty atd.


Labels
Pharmacy Clinical pharmacology Pharmaceutical assistant

Article was published in

Journal of Czech Pharmacists

Issue 12

2019 Issue 12
Popular this week
Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#