Inhalační kortikosteroid jako levná, účinná a bezpečná prevence progrese COVID-19?

Potenciál IKS v působení proti SARS-CoV-2

Hlavní indikací podání inhalačních kortikosteroidů u pacientů s astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) je redukce exacerbací, jejichž příčinou často bývá virová infekce. In vitro studie ukázaly, že IKS potlačují replikaci viru SARS-CoV-2 v buňkách epitelu dýchacích cest a také snižují v těchto buňkách expresi genů klíčových pro vstup viru do buňky.

Dostupné observační studie naznačují snížené riziko těžkého průběhu onemocnění COVID-19 u pacientů s astmatem či CHOPN. Pro ověření protektivního účinku inhalačních kortikosteroidů při infekci SARS-CoV-2 byla provedena otevřená randomizovaná kontrolovaná klinická studie fáze II, která srovnávala účinnost podání budesonidu se standardní péčí u dospělých ambulantně léčených pacientů v průběhu prvních 7 dní od vypuknutí příznaků COVID-19.

Metodika a cíle studie

Pacienti byli náhodně rozděleni k podání budesonidu (inhalátor, dávka 800 µg/vdech, 2 vdechy 2× denně až do odeznění příznaků) nebo standardní péči. Před randomizací byli stratifikováni podle věku (≤ 40 nebo > 40 let), pohlaví a počtu komorbidit (≤ 1 nebo ≥ 2).

Primárním cílem studie byl počet návštěv pohotovosti či nutnosti hospitalizace v souvislosti s onemocněním COVID-19. Sekundárními cíli byly doba do odeznění příznaků (dle sebepozorování pacienta), příznaky virové infekce hodnocené podle dotazníků CCQ (Common Cold Questionnare) a FLUPro (InFLUenza Patient Reported Outcome Questionnaire), tělesná teplota, saturace periferní krve kyslíkem a virová nálož SARS-CoV-2.

Výsledky

V průběhu června až prosince 2020 bylo do studie přijato 146 účastníků, kteří byli randomizováni v poměru 1 : 1. Medián doby trvání příznaků před randomizací činil 3 dny, medián doby do odeznění příznaků dosáhl ve skupině s budesonidem 7 dní a ve skupině se standardní péčí 8 dní (p = 0,007).

Návštěva pohotovosti či hospitalizace byla nutná u 15 % účastníků ze standardně léčené skupiny a u 3 % léčených budesonidem (rozdíl proporcí 0,123; 95 % interval spolehlivosti [CI] 0,033−0,213; p = 0,009). V rameni s budesonidem udávalo nejméně 1 den s horečkou nad 37,5 °C 11 % pacientů, v rameni se standardní péčí to bylo 23 % (rozdíl proporcí 0,067; 95% CI −0,678 až 0,242; p = 0,076).

Průměrná změna celkového skóre dotazníků CCQ a FLUPro v průběhu 14 dnů byla signifikantně vyšší v rameni s budesonidem oproti skupině se standardní péčí (průměrný rozdíl pro CCQ −0,12; 95% CI −0,21 až −0,02; p = 0,016; průměrný rozdíl pro FLUPro −0,10; 95% CI −0,21 až 0; p = 0,044).

Saturace periferní krve kyslíkem a virová nálož SARS-CoV-2 se mezi studijními rameny nelišily.

Budesonid vykázal dobrý bezpečnostní profil, pouze 7 % účastníků nahlásilo nežádoucí příhody.

Závěr

Časné inhalační podání budesonidu snižovalo u pacientů v počátcích onemocnění COVID-19 pravděpodobnost nutnosti urgentní lékařské péče a zkracovalo čas zotavení. Budesonid by tak mohl být v časné léčbě COVID-19 účinnou modalitou. Výsledky této pilotní studie by měly být co nejrychleji ověřeny, jedná se totiž o široce dostupnou a relativně bezpečnou léčbu, kterou je možno zahájit hned v počátcích onemocnění.

(este)

Zdroj: Ramakrishnan S., Nicolau D. V. jr., Langford B. et al. Inhaled budesonide in the treatment of early COVID-19 (STOIC): a phase 2, open-label, randomised controlled trial. Lancet Respir Med 2021 Apr 9; S2213-2600(21)00160-0, doi: 10.1016/S2213-2600(21)00160-0 [Epub ahead of print].