Pacienti, kteří přicházející do lékáren s respiračními obtížemi, se stále více zajímají o využití přírodních léčiv. Komplexní znalosti o jednotlivých rostlinných drogách, jejich účincích, bezpečnosti a omezeních, a to zejména s ohledem na specifika různých věkových skupin, se tak stávají standardem lékárenské péče. Následující článek stručně nastiňuje komplexní problematiku racionální fytoterapie, možnosti řešení některých respiračních onemocnění a připomíná závazné zdroje informací.

Poruchy spánku, poruchy soustředění a vnitřní napětí jsou častými obtížemi, se kterými se pacienti obracejí na lékárníky. Před nasazením hypnotik a anxiolytik lze doporučit fytofarmaka – léčiva přírodního původu, která působí tlumivě na centrální nervový systém. K dispozici je řada přípravků s extrakty z bylin s prokázanou účinností v placebem kontrolovaných randomizovaných studiích. Příkladem mohou být kozlík lékařský, meduňka lékařská a máta peprná.

Zkušená farmaceutka a vědecká ředitelka pro farmakovigilanci ve Švédské agentuře pro léčivé přípravky v září převzala mandát předsedkyně Farmakovigilančního výboru pro posuzování rizik léčiv (PRAC) při Evropské lékové agentuře (EMA). V exkluzivním rozhovoru pro náš portál dr. Ulla Wändel Liminga popisuje kompetence výboru, sdílí své vize, zdůrazňuje klíčovou úlohu lékárníků v monitorování bezpečnosti léčiv a nabízí cenné rady pro odborníky v oblasti farmacie.

Akutní rýma představuje častý problém, se kterým se pacienti obracejí na lékárníky v naději na rychlou úlevu. Klíčem k efektivní pomoci je však porozumění patofyziologickým mechanismům, jež vedou k rozvoji příznaků a často i jejich přetrvávání. Následující prakticky pojatý článek nejen přehledně shrnuje děje probíhajících v nosní dutině během akutní rýmy, ale především nabízí farmaceutům ucelená doporučení, jak pacientům pomoci zmírnit jejich obtíže a předcházet komplikacím.

Nabízíme ke zvážení různé postupy léčby, kdy naše léčebné rozhodnutí vedlo k výraznému zvýšení kvality života při snížení intenzity chronické nenádorové bolesti.

Jaké jsou rozdíly mezi různými formami kyseliny listové? A kdy a komu je správně doporučit? Následující článek se zabývá problematikou suplementace kyseliny listové s důrazem na její aktivní formu − folát − a přináší praktické informace o jejích výhodách i rizicích.

Co uleví diabetikům s plicní komorbiditou, jak snížit riziko recidivy CMP jednoduchou substitucí, díky čemu budeme moci lépe predikovat délku imunitní odpovědi po vakcinaci a proč „hovínkový koktejl“ možná nezachutná, ale určitě pomůže? Servírujeme další rychlý výběr nových objevů na poli medicíny, jež mohou změnit klinickou praxi napříč obory.